Proč by se měla obezita léčit?

Abychom vůbec chápali potřebu léčit obezitu, je nutno hned úvodem zřetelně zdůraznit, že obezita není soukromým problémem jednotlivce, ani banální odchylkou od běžné morfologie člověka v civilizovaném světě. Společenská etiketa sice nabádá k maximální toleranci a shovívavosti vůči obézním, ale z medicínského hlediska by se neměli přehlížet. Jedná se o klinicky velice závažný projev metabolické poruchy, která zasahuje do kvality i délky zdravého plnohodnotného života. Dříve nebo později se u jedinců trpících těžkou obezitou projevují zdravotní komplikace vedoucí k vážným nemocem až k invaliditě.    

Dokážeme léčit obezitu ve 21. století?

Rozhodně ano! Nejúspěšnější léčbou nejenom těžké obezity, ale i cukrovky 2. typu a jiných onemocnění s obezitou spojených, jsou podle doporučení odborných obezitologických i diabetologických společností operace. Jedná se o tzv. bariatrickou a metabolickou chirurgii, která je u nás zdravotními pojišťovnami plně hrazená.  Včasně indikovaný problém, správně provedená a načasovaná operace vede velmi často k remisi (vymizení) cukrovky na řadu let. Paradoxem je, že nejen u nás, ale i v řadě vyspělejších zemích podstupuje tuto nejefektivnější léčbu pouze   zlomek pacientů, kterým by pomohla výrazně zlepšit zdravotní stav i kvalitu života.

Nestačí konzervativní léčba?

Ne vždy jsou tradiční řešení ta nejefektivnější a nejúspěšnější. Právě populární zjednodušená definice obezity jako „příjem energie je vyšší než výdej“ vybízí ke hledání jednoduchého řešení v redukční dietě a zvýšené pohybové aktivitě. I když základní fyzikální zákony o zachování hmoty a energie jsou dobře známé běžné populaci, jejich prostá aplikace na lidský organismus neobstála. Hrají v tom roli genetické předpoklady, tzv. úsporný metabolismus nebo někdy jsou dokonce popisovány i mírně větší žaludky u pacientů s vyšším stupněm obezity. Zjednodušování složitého problému do „dietologického a pohybového“ poradenství v duchu známého rčení „sytý hladovému nevěří“, bývá ošidné. Jedinci trpící obezitou jsou zpravidla obviňováni ze slabé vůle, přejídání a z lenosti, jako by si za svoji tloušťku nesli plnou odpovědnost sami. Ve společnosti, která glorifikuje štíhlou linii a laicky bagatelizuje problematiku obezity, se automaticky předjímá selhávání obézního v banálních principech sebeovládání a v dodržování požadovaného režimu Dochází tím ke stigmatizaci, frustraci a rezignaci postiženého.

Mnoho z vás se přesvědčilo, že po náročném procesu hubnutí, kdy se Vám podařilo snížit váhu o několik kilogramů, se dostavil jo-jo efekt a za nedlouho byla váha opět na původních hodnotách. Sami jste si tak ověřili, že zhubnout o desítky kilogramů konzervativními metodami je skutečně nadlidský úkol. Operační řešení tak může být elegantní cestou za „lehčím životem“!

Proč by se měla využívat bariatrická a metabolická chirurgie víc?

Konzervativní léčba (snížení hmotnosti o několik desítek kilogramů) nemá dobré dlouhodobé výsledky, ve srovnání s operační léčbou, pokud jsou pacienti dlouhodobě sledováni.  Je to logické, protože hmotnost je z jedné poloviny ovlivněna geneticky a z druhé poloviny životním stylem (dieta + pohyb), který není vždy v silách jednotlivce dostatečně změnit. Operace pomohou lépe dodržovat dietu a nemít hlad.

Bariatrická a metabolická chirurgie zahájila svou úspěšnou éru ve světě již v minulém století a v současnosti se provádí laparoskopicky, miniinvazivně Je tedy stejně bezpečná, ne-li bezpečnější, než běžné odstranění žlučníku či slepého střeva. Bariatrické operace na trávicím traktu příznivě ovlivňují kromě hmotnosti i tzv. neurohumorální signalizaci do centrálního nervového systému, přesněji do center hladu, resp. sytosti. Ovlivňují stravovací preference pacientů, a nejen že vedou k redukci váhy, ale upravují porušený metabolický stav na mnoha úrovních.

Pro dlouhodobý úspěch je však třeba mít co nejvíce informací, a i k tomu vám slouží následující stránky….

Zdroj:

1. Pories WJ, Swanson MS, MacDonald KG, Long SB, Morris PG, Brown BM, Barakat HA, deRamon RA, Israel G, Dolezal JM, et al. Who would have thought it? An operation proves to be the most effective therapy for adult-onset diabetes mellitus. Ann Surg. 1995 Sep;222(3):339-50
2. Buchwald. H.: The evolution of metabolic/bariatric surgery. Obe.Surg. 2014, Aug. 24(8):1126-35
3. Rubino, F., Puhl, R.M., Cummings, D.E. et al.Joint international consensus statement for ending stigma of obesity. Nat Med 26, 485–497 (2020)
4. Gupta, A., Osadchiy, V. & Mayer, E.A. Brain–gut–microbiome interactions in obesity and food addiction. Nat Rev Gastroenterol Hepatol17, 655–672 (2020)
5. Vlková B, Čierny M, Konečná B, Celec P: Bariatrická chirurgia znižuje extracelulárnu DNA v plazme. Prednáška, Kongres Obezitologie a bariatrie 2016, Tábor

Po celá desetiletí se podle údajů WHO nepodařilo zastavit epidemicky rostoucí výskyt obezity v žádné krajině na světě. Obezita je vysoce rezistentní vůči prevenci, vůči dietologickým a režimovým terapeutickým intervencím. Pravděpodobně proto, že nepostihují prapříčnu problému. Složité problémy obvykle nemají jednoduchá řešení, a to platí i pro obezitu. Kdyby byla její léčba jednoduchá, nebyl by zde žádný prostor pro operační zákroky.

Obezita je úzce svázaná s chronickým zánětem, s cukrovkou a s metabolickým syndromem, které promptně reagují na bariatrickou operaci zasahující do neuroendokrinní signalizace, a to nezávisle od poklesu váhy. V souvislosti s obezitou se popisuje heterogenní komplex přidružených onemocnění pod označením zkratkou ABCD (adipositas based chronic disease), které jsou metabolicky účinnou bariatrickou operací příznivě ovlivnit až vyléčit.

Dlouhodobý vzestup energetického příjmu a pokles energetického výdeje lze chápat jako vnější manifestaci určité poruchy ve vnitřním systému autoregulace hospodaření s energií, ne jako primární příčinu obezity.

Autor: MUDr. Michal Čierny, CSc., Bariatrická odborná chirurgická ambulance, nemocnice Břeclav

Obezita velmi úzce souvisí s diabetem 2. typu, obě nemoci rovněž patří k těm nejrozšířenějším. Obézních je ve vyspělých zemích přibližně 20 % populace. Od roku 1980 se výskyt obezity ve většině evropských zemí dokonce ztrojnásobil. S cukrovkou se jen v ČR léčí téměř 900 tisíc lidí (statistika za rok 2016), přičemž naprostá většina z nich (91,7 %) má právě diabetes 2. typu. Celosvětově pak podle Světové zdravotnické organizace diabetes trápí přibližně 422 milionu lidí. A diabetes 2. typu se hojně vyskytuje přesně v těch zemích, kde je i vysoký výskyt obezity.

S přílišnou obezitou se pak pojí zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a z toho vyplývající kardiovaskulární onemocnění. Ukládáním tuku v cévách dochází k jejich zužování. Tím se snižuje jejich průchodnost a hrozí tak narušení srdečního rytmu, infarkt myokardu nebo i cévní mozková příhoda.

Obézní lidé jsou rovněž náchylnější k nádorovým onemocněním. Mužům hrozí rakovina prostaty a konečníku, u žen jde především o rakovinu dělohy, vaječníků nebo prsu.

Nadměrná hmotnost může mít neblahý vliv i na sexuální aktivitu. Jednak vlivem hormonálních změn, jednak z čistě praktických důvodů. Tuk hraje podstatnou roli v přeměně mužského sexuálního hormonu testosteronu na estradiol, což je především ženský hormon. Výsledkem je menší sexuální apetit. Kromě toho se u extrémně obézních mužů častěji objevují potíže s potencí, u žen se zase snižuje šance otěhotnět. Pro extrémně obézní lidi pak může být náročná i realizace samotného pohlavního spojení. Vysoká vrstva tuku může způsobit, že muži příliš nevyčnívá penis a u ženy může být zase problém nalézt poševní vchod.

Přílišnou tělesnou hmotností v neposlední řadě trpí i klouby a kolena. Extrémně obézní lidé se tudíž ve zvýšené míře potýkají s artrózou a nezřídka je může potkat i pakostnice (dna), tedy akutní zánět kloubu.

Obezita však nemusí představovat doživotní problém. K léčbě je především nutná celková změna životosprávy: ať už jde o úpravu stravovacích návyků a jídelníčku nebo častější a vydatnější pohyb. Efektivním nástrojem výrazné redukce hmotnosti je rovněž metabolicko-bariatrická terapie, která spočívá v inovativních chirurgických výkonech zaměřených na zmenšení objemu žaludku či na omezení vstřebávání živin. Výsledkem je zpravidla rychlý úbytek kilogramů, kompenzace diabetu a zmenšení pocitu hladu.