Zbavte se
extrémní nadváhy
jednou provždy!

Méně kilogramů
více zážitků

Aktuality

Obezita je nemoc

12.10.1818

Obezita je nemoc, nelze jí považovat za pouhou rozměrovou odchylku jednotlivce od průměru, nebo od tabulkových norem. Obezita se projevuje nadměrným ukládáním tuku, co doprovází nebo způsobuje plíživá chronická onemocnění zkracující život a …

Doposud se nepodařilo objevit žádnou konkrétní příčinu globální epidemie obezity – pandémie. Navíc selhává v dlouhodobém horizontu veškerá konzervativní léčba vycházející z prosté kalkulace příjmu a výdeje energie. Ukazuje se, že vzestup váhy nemusí být důsledek přejídání, pasivity nebo pozitivní energetické bilance, ale primární jsou spíše různé patofyziologické změny na celulární a subcelulární úrovni, které se až sekundárně odráží v pozitivně vychýlené kalorické bilanci organizmu. Hypotéza o kvalitativní „biologické“ poruše v autoregulaci metabolizmu staví otylé spíše do pozice postižených, než provinilců, žroutů a lenochů.

Po celá desetiletí se podle údajů WHO nepodařilo zastavit epidemicky rostoucí výskyt obezity v žádné krajině na světě. Obezita je vysoce rezistentní vůči prevenci, vůči dietologickým a režimovým terapeutickým intervencím. Pravděpodobně proto, že nepostihují prapříčnu problému. Složité problémy obvykle nemají jednoduchá řešení, a to platí i pro obezitu. Kdyby byla její léčba jednoduchá, nebyl by zde žádný prostor pro operační zákroky.

Obezita je úzce svázaná s chronickým zánětem, s cukrovkou a s metabolickým syndromem, které promptně reagují na bariatrickou operaci zasahující do neuroendokrinní signalizace, a to nezávisle od poklesu váhy. V souvislosti s obezitou se popisuje heterogenní komplex přidružených onemocnění pod označením zkratkou ABCD (adipositas based chronic disease), které jsou metabolicky účinnou bariatrickou operací příznivě ovlivnit až vyléčit.

Dlouhodobý vzestup energetického příjmu a pokles energetického výdeje lze chápat jako vnější manifestaci určité poruchy ve vnitřním systému autoregulace hospodaření s energií, ne jako primární příčinu obezity.

Autor: MUDr. Michal Čierny, CSc., Bariatrická odborná chirurgická ambulance, nemocnice Břeclav

číst dále

Co je to bariatrie?

12.09.1818

Název vychází z řečtiny (baros – těžký, iatros- léčitel). Jedná se o nitrobřišní operace na trávícím traktu, které jsou u závažně obézních indikované ze zdravotních důvodů, na rozdíl od liposukce, tj. kosmetického odsátí …

Co je to metabolická chirurgie?

Označení pochází ze sedmdesátých let 20.století, kdy Buchwald a Varco ve své monografii definovali metabolickou chirurgii jako „zákroky na úplně zdravých orgánech a orgánových systémech s cílem navodit biologickou reakci, která zlepší celkový zdravotní stav“. Na rozdíl od operačních zákroků, jakými jsou jednoduché punkce a incize (například za účelem vypuštění hnisu), amputace či resekce (za cílem odstranění odumřelé či nefunkční tkáně) a na rozdíl od rekonstrukční operace či transplantace (zaměřené na úpravu funkce či náhradu orgánu), v metabolické chirurgii není operační zákrok zacílen lokálně. Předmětem metabolických intervencí jsou zdravé orgány trávícího traktu a důvodem je celkové metabolické onemocnění, které bez operace není vyléčitelné a vede k mnoha komplikacím.

Bariatrie se vyvíjí, zdokonaluje a rozšiřuje již od poloviny minulého století, zejména díky svému metabolickému účinku. Každý rok se ve světě zavedly v průměru 3 nové zákroky, většina z nich se neosvědčila, byla pak opuštěna a zapomenuta. „Nové„ neznamená v bariatrii „lepší“, protože nejsou dlouhodobé zkušenosti. V současnosti se provádí nejčastěji zmenšení kapacity žaludku (tubulizace = sleeve resekce žaludku a novější sešití – plikace žaludku) anebo změna napojení tenkého střeva na zmenšený žaludek pomocí anastomózy (bypass), který má nejvýraznější metabolický účinek a se který jsou ve světě nejpočetnější dlouhodobé zkušenosti.

Autor: MUDr. Michal Čierny, CSc., Bariatrická odborná chirurgická ambulance, nemocnice Břeclav

číst dále

Nadměrná hmotnost, velké problémy

10.09.1818

Extrémní obezita je onemocnění, které na sebe váže řadu dalších zdravotních komplikací. S jakými potížemi se extrémně obézní lidé nejčastěji potýkají?

Obezita velmi úzce souvisí s diabetem 2. typu, obě nemoci rovněž patří k těm nejrozšířenějším. Obézních je ve vyspělých zemích přibližně 20 % populace. Od roku 1980 se výskyt obezity ve většině evropských zemí dokonce ztrojnásobil. S cukrovkou se jen v ČR léčí téměř 900 tisíc lidí (statistika za rok 2016), přičemž naprostá většina z nich (91,7 %) má právě diabetes 2. typu. Celosvětově pak podle Světové zdravotnické organizace diabetes trápí přibližně 422 milionu lidí. A diabetes 2. typu se hojně vyskytuje přesně v těch zemích, kde je i vysoký výskyt obezity.

S přílišnou obezitou se pak pojí zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a z toho vyplývající kardiovaskulární onemocnění. Ukládáním tuku v cévách dochází k jejich zužování. Tím se snižuje jejich průchodnost a hrozí tak narušení srdečního rytmu, infarkt myokardu nebo i cévní mozková příhoda.

Obézní lidé jsou rovněž náchylnější k nádorovým onemocněním. Mužům hrozí rakovina prostaty a konečníku, u žen jde především o rakovinu dělohy, vaječníků nebo prsu.

Nadměrná hmotnost může mít neblahý vliv i na sexuální aktivitu. Jednak vlivem hormonálních změn, jednak z čistě praktických důvodů. Tuk hraje podstatnou roli v přeměně mužského sexuálního hormonu testosteronu na estradiol, což je především ženský hormon. Výsledkem je menší sexuální apetit. Kromě toho se u extrémně obézních mužů častěji objevují potíže s potencí, u žen se zase snižuje šance otěhotnět. Pro extrémně obézní lidi pak může být náročná i realizace samotného pohlavního spojení. Vysoká vrstva tuku může způsobit, že muži příliš nevyčnívá penis a u ženy může být zase problém nalézt poševní vchod.

Přílišnou tělesnou hmotností v neposlední řadě trpí i klouby a kolena. Extrémně obézní lidé se tudíž ve zvýšené míře potýkají s artrózou a nezřídka je může potkat i pakostnice (dna), tedy akutní zánět kloubu.

Obezita však nemusí představovat doživotní problém. K léčbě je především nutná celková změna životosprávy: ať už jde o úpravu stravovacích návyků a jídelníčku nebo častější a vydatnější pohyb. Efektivním nástrojem výrazné redukce hmotnosti je rovněž metabolicko-bariatrická terapie, která spočívá v inovativních chirurgických výkonech zaměřených na zmenšení objemu žaludku či na omezení vstřebávání živin. Výsledkem je zpravidla rychlý úbytek kilogramů, kompenzace diabetu a zmenšení pocitu hladu.

číst dále

O obezitě

Extrémní obezita je považována za jedno z nejzávažnějších chronických onemocnění současnosti. Představuje zvláštní kategorii obezity III. stupně s vysokou morbiditou (nemocností) i mortalitou (úmrtností). Za extrémně obézního je považován člověk, jehož BMI (Body Mass Index, tedy index tělesné hmotnosti) je více než 40. Nebezpečná je však také střední obezita (obezita II. stupně) s BMI nad 35, pokud ji doprovází komplikace, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak nebo onemocnění kloubů a páteře.

Od roku 1980 se výskyt obezity ve většině evropských zemí ztrojnásobil. Statistiky nasvědčují tomu, že do roku 2030 bude obézních více než 50 % Evropanů. Ročně přitom ve světě zemřou téměř 3 miliony lidí v důsledku extrémní nadváhy.

V České republice je podle nejnovějších údajů obezitou ohroženo 18,5 % populace. Z větší části se jedná o muže, kteří zpravidla konzumují méně ovoce a zeleniny než ženy. Průměrná hodnota indexu tělesné hmotnosti obyvatel České republiky v roce 2017 dosáhla 25,2, což je těsně za horní hranicí normální zdravé váhy. Mírnou nadváhou trpí 47 % mužů a 33 % žen. Obezita se týká bezmála 20 % mužů a 18 % jejich protějšků.

BMI kalkulačka

Hodnoty BMI mají pro posouzení míry obezity orientační význam. Vedle BMI je pro odhad zdravotních rizik rovněž vhodné stanovit množství a umístění tělesného tuku. Viscerální tuk, který se nachází v oblasti břicha, má větší souvislost s diabetem 2. typu a kardiovaskulárními onemocněními než s výsledky BMI. Proto měření centrální obezity, např. pomocí obvodu pasu, poskytuje přesnější míru zdravotních rizik spojených s obezitou. Norma pro muže je 25 %, pro ženy 30 % a pro ženy v menopauze 35 %.

Jaké jsou kategorie nadváhy

Nadváha a obezita jsou definovány jako zvýšené až nadměrné hromadění tuku v těle, které představuje zdravotní riziko.

Tělesná hmotnost se klasifikuje dle tzv. indexu tělesné hmotnosti – BMI. Ten je možné vypočítat vydělením hmotnosti člověka (v kilogramech) druhou mocninou jeho výšky (v metrech).

Zdroj: WHO 2014

Rizika a komplikace

Diabetes
mellitus 2. typu

Vysoký krevní tlak

Infarkt

Mrtvice

Nádory

Poruchy
pohybového aparátu

Komplikace obezity dělíme na MECHANICKÉ a METABOLICKÉ

MECHANICKÉ KOMPLIKACE

K mechanickým komplikacím, které výrazně snižují kvalitu života, řadíme bolesti zad, kloubů a svalů, artrózy, otoky, celulitidu, křečové žíly, větší pocení, horší hojení ran, častější úrazy, dušnost či chrápání. Nadměrná obezita rovněž komplikuje provádění chirurgických zákroků. K tomu, aby mechanické komplikace ustoupily, je zapotřebí značný úbytek hmotnosti – často se jedná o redukci až o desítky procent. Při menší redukci hmotnosti se může stav i zhoršit, a to v důsledku mírné změny těžiště.

METABOLICKÉ KOMPLIKACE

Mezi metabolické komplikace patří diabetes mellitus 2. typu, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků (tzv. dyslipidémie, která se projevuje zvýšenou hladinou LDL cholesterolu) a celá řada potíží vázaných na metabolický syndrom a některé nádory. V případě metabolických komplikací bývá pro kompenzaci chorob dostatečná redukce hmotnosti o 5–10 %.

Zdroj: WHO 2014

Možnosti léčby

Pro extrémně obézní lidi, kteří mají problémy zhubnout, může být řešením metabolicko-bariatrická terapie. Ta spočívá v inovativních chirurgických výkonech zaměřených na zmenšení objemu žaludku či na omezení vstřebávání živin. Vhodnou terapii určí po konzultaci lékař.

Typy metabolicko-bariatrických operací

Sleeve resekce žaludku (Sleeve Gastrectomy - SG)

Odstranění přibližně 80 % žaludku s ponecháním úzké trubice na straně malé křiviny. Významně se omezí množství přijímané potravy. Žaludek se rychle naplní a tím se dosahuje rychle i pocitu sytosti. Spolu s resekcí žaludku se odstraní i část žaludečních buněk, které jsou zodpovědné za pocit hladu. Funkce stávající části žaludku ovšem zůstávají bez omezení.

Gastrický bypass s jednou anastomozou (One Anastosis Gastric Bypass - OAGB nebo Omega loop)

Na dolní část dlouhého pahýlu žaludku lékaři napojí kličku tenkého střeva tak, že představuje tvar písmene omega (proto „Omega loop“). Z pasáže je pak vyřazena větší část žaludku a první cca dva metry tenkého střeva.

Gastrický bypass (Roux-Y gastric bypass - RYGB)

Vytvoření malého žaludečního rezervoáru z horní části žaludku, na který se napojí klička tenkého střeva. Potrava tak neprochází dále celým žaludkem a dvanáctníkem, ale dostává se rychle do tenkého střeva. Tím se částečně omezí množství přijaté potravy a sníží se využití živin z jídla. Druhá část tenké kličky se pak napojí na kličku, kterou prochází potrava ze žaludku.

Biliopankreatická diverze (BPD)

Zmenšení žaludku podobně jako u sleeve resekce a napojení zbylého žaludku na kličku tenkého střeva. Druhá část tenkého střeva se pak napojí na tenkou kličku blízko přechodu tenkého střeva do tlustého. Díky tomu dochází k výraznému omezení vstřebávání tuků. Po zákroku je nutné trvale užívat ionty a vitamíny, terapie totiž významně snižuje jejich přirozené vstřebávání. Zákrok lze provést i s připojením tenkého střeva na dvanáctník. Zachová se tak přirozená funkce zmenšeného žaludku.

SADIS (Single Anastomosis Duodeno Ileal po Sleeve)

Kombinace Sleeve resekce a MGB/OAGB, s tím rozdílem, že jediná anastomóza není mezi žaludkem a tenkým střevem, ale mezi duodenem a tenkým střevem. Od BPD se to odlišuje, protože při BPD je jako při RYGB střevo rozděleno na dvě části, na alimentárná a biliopankreatickou kličku. U SADIS ani u MGB/OAGB není žádná alimentární klička - tím jsou si tyto konstrukce podobné.

Kde mi pomůžou

ÚVN Praha

Chirurgická klinika
U Vojenské nemocnice 1200
169 02 Praha 6
prof. MUDr. Mojmír Kasalický, CSc.

Kontaktovat pracoviště

OB Klinika, a.s.

Pod Krejcárkem 975
Praha 3 – Žižkov
prof. MUDr. Martin Fried, CSc.

Kontaktovat pracoviště

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN)

OBEZITOLOGICKÉ CENTRUM – XXL
U Nemocnice 499/2
128 08 Praha 2
Doc. MUDr. Martin Matoulek, dr. Sc

Kontaktovat pracoviště

Příběhy pacientů

Josef Vrba

Díky bariatrii shodil 52 kilogramů

číst dále

Pavlína Šantavá

Díky bariatrii shodila 65 kilogramů

číst dále

Martin Krčma

Díky bariatrii shodil 66 kilogramů

číst dále

Nejčastější dotazy

Jsou bariatrické zákroky hrazené z veřejného pojištění?

Chirurgická léčba obezity je léčebnou metodou jen u vysokého stupně obezity, kde zcela selhaly všechny dosavadní způsoby konzervativní léčby a komplikace spojené s touto extrémní obezitou vážně ohrožují zdravotní stav pacienta. Indikačním kritériem jsou hodnoty BMI nad 40, nebo BMI nad 35 při současném výskytu závažných chorob souvisejících s obezitou. Laparoskopické bariatrické operace provedené na základě indikace týmu specialistů jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, ovšem pouze ve specializovaných bariatrických pracovištích nebo centrech, pokud tato mají s pojišťovnami na bariatrické zákroky uzavřenu smlouvu.

Jak dlouho trvá bariatrická operace? Provádí se pod úplnou narkózou?

Bariatrická operace trvá 45–120 minut, zaleží na typu operace. Operace je prováděna laparoskopicky a v plné anestezii.

Jak vypadá stravovací a pitný režim po bariatrické operaci?

Pro dobrý efekt bariatrické operace je zcela zásadní dodržování doporučeného pooperačního režimu a doživotní obezitologické sledování.

Nutné je také celoživotně dodržovat speciální stravovací režim. Odlišné je stravování v prvních týdnech po operaci, kdy se organismus adaptuje na prodělaný výkon.

První den po operaci se začíná tekutou dietou a postupně se podle tolerance pacienta přechází na kašovitou, polotuhou až tuhou stravu. Tento proces adaptace trvá obvykle čtyři až šest týdnů.

Celoživotně je pak u člověka po bariatrickém zákroku nutné, aby dotyčný jedl malé porce. Obvykle se doporučuje pět až šest jídel denně o objemu jednotlivé porce do 150 ml.

Dále je nezbytné oddělovat pitný režim od jídla. V praxi to znamená, že mezi jídlem a pitím by měl být odstup alespoň 30 minut (později lze snížit na 15 minut).

U pacienta by pak měly být celoživotně sledovány jeho základní fyziologické parametry, jako je krevní obraz, hladina železa, vitaminů apod. V případě nedostatku vitaminů a minerálů je nutné, aby tyto látky člověk pravidelně doplňoval. Rovněž je nutné sledovat případný rozvoj osteoporózy. Nedílnou součástí režimových opatření po bariatrické operaci je i pravidelná pohybová aktivita přiměřená zdravotnímu stavu pacienta. K lepší adaptaci na doporučený režim přispívá i následná psychologická péče.